Pískomil//Popis//obrázky

10. listopadu 2012 v 21:00 | Pejskařka Sofi
5246675021_97156506f5_z_large
První zmínky o identifikaci a popisu pískomilů se datují k roku 1866, kdy byli objeveni Francouzem Armandem Davidem Od té doby byli pískomilové odchytávání a dováženi do Evropy. Kde původně sloužili jako laboratorní zvířata spolu s mnohými dalšími hlodavci. První zmínky o jeho chování jako domácích mazlíčků se objevili až skoro o sto let později a to ve Velké Británii v roce 1961. Postupně se pískomilové stávali více a více oblíbení. A dnes patří mezi jedny z hlodavců, kteří se běžně chovají pro potěšení. S přechodem do chovu se změnilo i jejich přírodní zbarvení, kdy se postupně začaly objevovat rozmanité škály barev.
Popis
Při narození váží pískomil kolem 3g. Postupně se jeho hmotnost vyšplhá v dospělosti ke 100g. Konkrétně u samečků je rozmezí 80-117g. Samičky jsou o něco lehčí a dosahují hmotností 70-100g. Typickým znakem je pro ně velmi dlouhý osrstěný ocas zakončený tmavšími chloupky ve tvaru štětky. Dále jsou pro ně typické velmi silně vyvinuté zadní končetiny, na které se velmi často stavějí. Mají štíhlé tělo s krátkým krkem, které bez ocasu měří kolem 12cm. Nápadné jsou i jejich velké a kulaté oči. Ouška mají malé a oválné. Své teritorium značkují pomocí pachové žlázy, která je uložena na spodní straně břicha. Vyskytuje se u obou pohlaví, ale pro člověka nevydává žádný zápach.
Jejich tělesná teplota se pohybuje v rozmezí 38°C. Jejich dechová frekvence je velmi rychlá tak jako u jiných hlodavců a dosahuje v klidu rychlosti 90 dechů za minutu. Délka života pískomilů se v zajetí pohybuje kolem tří let. Ale výjimkou nejsou ani pískomilové dožívající se 6 let.

Smyslové vnímání pískomilů
Pískomilové mají velmi široké zorné pole, ovšem vidí pouze dvojrozměrně. Velmi rychle zaznamenají jakýkoliv pohyb v jejich okolí. Nejdůležitějším smyslem pro pískomily je čich. Dle pachu se poznávájí jednotliví členové skupiny. Proto není dobré oddělovat pískomily na delší dobu, aby získali rozličný pach. Také svého majitele dobře rozliší podle čichu a pokud ho jen trochu změní budou opět nedůvěřivý. Pískomilové dokážou vnímat i ultrazvuk a sluch mají taky velmi dobře vyvinutý. Slyší až do 60 000Hz. Není dobré je dávat do hlučného prostředí, jelikož jim způsobuje stres.

Sociální cítění pískomilů
V přírodě žijí pískomilové ve velkých sociálních skupinách. Které tvoří velké rodinné klany. Množství samic je několikrát vyšší než samců. Každou skupinu vede sociálně výše postavený alfa samec. Kterého lze poznat dle větší tělesné mohutnosti. Každá skupina si ve volné přírodě buduje komplexy rozsáhlých bludišť podzemních chodeb. A do hnízdní komory nanášejí různý vystýlající materiál.
Pískomily není dobré chovat jednotlivě. Je vždy lepší chovat spolu aspoň dva jedince. Nemusí se zrovna jednat o pokrevné sourozence. Důležité ovšem je koupit je ve stejnou dobu a dát současně do nového prostředí. Tak se předejde rozbrojům a hádkám o teritorium. Pro začátečníky je lepší koupit dva jedince stejného pohlaví, než pár. Před
Rozšíření pískomila v přírodě
Přirozeným prostředím, kde se pískomilové vyskytují je oblast okolo Mongolska. Pískomilové, kteří zde žijí musí snášet extrémní podmínky. V zimě zde teplota klesá až na -40°C, v létě naopak vystoupí až na 50°C. Dále je možno objevit pískomili v oblastech jižní Sibiře, v Číně a nebo ve východní Africe. Neboli všude tam, kde se vyskytují stepi, pouště a polopouště. Ve volné přírodě lze ovšem najít pouze přírodní zbarvení, které je chrání před útoky predátorů.
Druhy pískomilů
Pískomilů je na světě kolem sto druhů. Avšak nejznámějším a nejběžněji chovaným pískomilem je pískomil mongolský (Meriones unguiculatus). O něm bude více informací na tomhle fóru. O některých druzích bude krátká zmínka zde.
Mezi další chované druhy pískomilů patří: pískomil bledý (Gerbillus perpallidus), velký a malý pískomil egyptský (Gerbillus pyramidum et gerbillus), pískomil tlustoocasý (Psammomys obesus), pískomil hedvábný (Meriones grassus).

Pískomil bledý (Gerbillus perpallidus)

Pískomil bledý není tak často chován jako pískomil mongolský a častěji ho najdeme v zoologických zahradách než u chovatelů.
Přesto, že se jedná na první pohled o velmi zajímavý druh, doporučila bych ho pouze těm, kteří mají dlouholeté zkušenosti s chovem pískomila mongolského a ví, co je pro něj dobré a co ne. Tím, že nejsou v naší republice tak častí, jsou obvykle i velmi málo ochočení a o to plašší a přírodnější, než pískomil mongolský.
Pískomil bledý obývá v přírodě velmi omezené území a to pouze severozápad Egypta, kde se vyskytuje na okrajích písečných pouští. I když jsou jeho populace místy početné, je zařazen mezi ohrožené druhy zvířat. V přírodě žije spíše v rodinných skupinkách a samice vrhá okolo 22-tého dne březosti v průměru pět mláďat.
Pískomil bledý se liší od pískomila mongolského i vzhledem. Jeho tělo je dlouhé asi 10 cm a ocas je o něco delší než tělo. Velmi výrazné jsou na něm velké černé oči, které prozrazují, že na rozdíl od pískomila mongolského se jedná o druh žijící hlavně za soumraku. Oproti mongolskému má také špičatější čelist. Zvláště výrazná je stavba zadních končetin, které spíše připomínají tarbíka než pískomila. Povrch těla je pokryt světlehnědou srstí s bílými znaky, často prosvítá tmavě šedá podsada, zvláště pokud je srst umaštěná. Bílá srst se vyskytuje na břiše, spodní čelisti, na končetinách a nad očima. Jejich ocas je velmi řídce porostlý srstí, dalo by se říci skoro holý, a někdy lze spatřit prosvítající žílu. Na konci ocasu je velmi řídká štětička tmavších chloupků, jen velmi málo patrná.
Pískomil bledý je spíše soumračný a tudíž je nejaktivnější v noci a brzo ráno, dokud nevyjde slunce. Přes den je ukrytý v domečku či jiné skrýši. Jelikož se jedná o živočicha lovícího za tmy, má velmi vyvinutý sluch, který mu pomáhá při lovu hmyzu či jiných bezobratlých živočichů.
Co se týče složení potravy, měla by se co nejvíce blížit přirozené stravě divokých zvířat. Základ by měly tvořit zrniny jako proso a obilí. Jen minimálně by se ve směsích měla vyskytovat slunečnice, kterou budou přijímat s nadšením, ale stejně jako u pískomila mongolského způsobuje tukovou degeneraci jater. V jídelníčku by také mělo figurovat seno kvůli vysokému podílu vlákniny a ve stravě nesmí chybět ani živočišné bílkoviny. Ty lze podávat v podobě hmyzu (cvrčci, mouční červi) nebo v podobě psích či kočičích sušenek. Velmi vhodné je jeho stravu doplňovat o ovoce a zeleninu jako je mrkev, jablko, červená řepa či květák. Také by měl mít možnost pečovat o svůj chrup v podobě hlodání tvrdého pečiva nebo větví nejedovatých stromů. Přesto, že stejně jako jiné druhy pískomilů umí velmi dobře hospodařit s vodou, měl by mít každodenní přístup k pitné vodě.

K chovu je nejvhodnější ubikace ve stylu plastového boxu, ze kterého nevyletují kusy podestýlky. U pískomila bledého je důležitá přítomnost koupacího písku pro činčily, při jeho nedostatku se jim značně mastí srst a to by mohlo vést k vážným onemocněním kůže. Ubikaci je vhodné vybavit skrýšemi typu domečku, prolézaček a větví, které bude sice ohlodávat, ale poskytnou mu i dostatek zábavy. Jelikož se jedná o zvíře žijící při okrajích pouští, potřebuje jen o málo vyšší teplotu, než pískomil mongolský. Samozřejmě se nejedná o teploty velmi vysoké přesahující 30°C, ale rozhodně by neměl žít v nevytápěné místnosti a ideální je, pokud teplota neklesne pod 21°C.
Článek zpracovala MVDr. Martina Velebová. Dále NEKOPÍROVAT, NEŠÍŘIT BEZ JEJÍHO SVOLENÍ.

Pískomil bledý (Gerbillus perpallidus)
Pískomil bledý patří k méně často chovaným jedincům. Měří kolem 20 cm (s ocasem) a váží 40-50g. V zajetí se dožívá 3-6 let. Lze snadno rozlišit od pískomila mongolského. Je o něco menší a štíhlejší. Srst má zbarvenou do pískově žluté a břicho bílé. Jeho oči jsou nápadně veliké. Pískomil bledý je také velmi dobrý skokan a nedělá mu problém jako většině druhů vyskočit až do výšky 40cm.
Původní domovinou pískomila bledého jsou egyptské pouště, kde si v podzemí staví rozsáhlé komplexy a probouzí se až v noci, kdy je trochu chladněji. Pískomila bledého lze chovat stejně jako mongolského i krmit stejnou potravou.

Pískomil tlustoocasý (Pachyuromys duprasi)
Pískomil tlustoocasí dosahuje délky těla až deset cm. Jejich váha se pohybuje v rozmezí 50g. Jejich tělo je však více kulaté než ostatních pískomilů a proto nabývá pomalého dojmu. Mají jemnou srst, která je o něco delší než u ostatních druhů.
Pískomil tlustoocasý pochází s afrických pouští. Je trochu klidnější než ostatní pískomilové. Ve volné přírodě se jedná převážně o noční živočichy. Jedná se o jednoho z mála pískomilů, který neuznává sociální skupinky a mnohem raději volí samotu. Ale někteří snášejí malou skupinku dobře.

Pískomil hedvábný (Meriones crassus)
Je o něco větší než předešlé dva druhy, jeho tělo dosahuje délky 12 cm (bez ocasu). Váha se pohybuje v rozmezí pískomila mongolského do 100g. Zbarvení srsti je trochu načervenalé a spodek břicha má bílou až žlutou barvu. Přechod ovšem tvoří výraznou hranici.
Jeho domovinou je Pákistán, kde obývá sušší krajiny. Ve volné přírodě si buduje chodby pod zemí a žije v sociálních skupinách.

Barvy pískomilů
Pískomil mongolský se vyskytuje v několika různých barevných variantách. Ve volné přírodě ovšem neexistují a můžete je spatřit jen ve své přírodní barvě aguti. Ale v zájmových chovech se vyskytuje čím dál více barev. Takže můžete vlastnit pískomila, který má kožíšek v jedné barvě či pískomila s nějakou originální barvou. Abych se tu nemusela jen stroze vypisovat bez obrázků o barvách, přikládám pod tento odstavec odkaz na anglické stránky, kde jsou snad vyobrazeny všechny možné barvy pískomilů. Najdete-li si čas na prohlídnutí všech fotek, určitě to bude krásná podívaná.
http://www.egerbil.com/colours.html najdete tak problémům s nechtěnými mláďaty a následnému rozdělování do dvou klecí.

Zdroje všecho:http://www.kralici.cz/piskomilove/pages.asp?f=opiskomilech
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peťuš ;) Peťuš ;) | Web | 11. listopadu 2012 v 7:40 | Reagovat

Na tom obrázku máš křečky roborowské, ne pískomily :D

2 Pejskařka Soffi Pejskařka Soffi | Web | 11. listopadu 2012 v 10:41 | Reagovat

Je už zase :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Téma:Moje zvířata|Dess by:Mrs.Lexi|Blog funguje od: 9.listopadu 2012